Snažit se v životě o dokonalost nebo „jen“ udržovat rovnováhu?

Krásný adventní den,
jak se máte?

1) Užíváte si advent, poklidně rozjímáte, kocháte se vánoční výzdobou,
zasněženou krajinou, zapalujete svíčky a vychutnáváte si svařené víno? Tak to Vám závidím.
2) Nebo snad honíte pracovní termíny, uzávěrky, rozčilujete se u televizních zpráv,
chodíte pozdě spát kvůli úklidu, pečení, dárkům…?

Já mám tak nějak od obojího kousek. Snažím se to prostě vyrovnávat a balancovat.
Myslím, že o to také v životě jde. O to neustálé hledání rovnováhy.

Víte, dříve jsem se snažila o dosažení nějakého bodu a myslela jsem si, že od toho bodu,
když se budu dostatečně snažit, bude již vše dokonalé. Jak bláhové, že?

Vlastně teprve nedávno jsem si uvědomila, že vše je v pohybu, že neexistuje ve vesmíru
žádný pevný bod (jak říkával už Einstein), od kterého by se dalo
„odpíchnout …. a pak už teda ale doopravdy“!

Ne, je to o každodenním hledání rovnováhy.

Vidím to jako kdybychom všichni surfovali na svých prknech na moři života a museli
stále hledat balanc. Občas přijde nějaký poryv větru a my se to prostě musíte snažit ustát.
Občas nás může nějaká větší vlna spláchnout a my ze svého surfu spadneme do vody.
Pak jde zase o to, se co nejrychleji vydrápat nahoru a zase udržovat rovnováhu.
A časem jsme v tom surfování lepší a lepší a začneme si to víc a víc užívat, ale stejně
nesmíme nikdy zapomenout na to, že je třeba udržovat balanc!

Tak tolik krátká úvaha, která mne právě napadla ohledně přístupu k adventu a nejen k němu.

Vaše Luďka